Počátky výroby żubrówki v Polsku sahají do 17. století. Již v 18. století se stala jedním z oblíbených nápojů polské šlechty. Jejímu rozmachu napomohla poloha Bělověžského pralesa – vedla tudy důležitá obchodní cesta spojující Vilnius s Krakovem.
Vzhledem k dlouhému a složitému výrobnímu procesu došlo k zahájení její průmyslové výroby poměrně pozdě. Až v roce 1928 vyvinula firma Polmos způsob hromadné výroby żubrówki, zaregistrovala si ochrannou známku a dodnes je jejím vlastníkem a výrobcem.
Zubří tráva nasbíraná v červnu se posílá do Białystoku, kde se pomocí nejmodernější technologie louhuje v horké vodě a poté maceruje ve velmi jemném lihu. Získaný macerát putuje na 30 dní do dubových sudů, následně se filtruje a před stáčením do lahví smíchá s vodkou destilovanou z žita a vodou z hlubinných vrtů. Každá láhev má na etiketě vyobrazení zubra a obsahuje jedno stéblo tomkovice.
